Postižení:
Vakcína:
Text:
Moje dcerka se narodila v roce 2009. Tehdy se ještě plošně očkovalo proti TBC. Ač měla dcera silnou novorozeneckou žloutenku a musely jsme si tak prodloužit pobyt v nemocnici, ještě ji tam stihli naočkovat. Nevím ani kdy. Už tohle mi připadá jako trestuhodná situace, neboť lékaři naprosto obešli můj „informovaný souhlas“ a očkovali bez mého vědomí. Jedinou útěchou je fakt, že jsem nepozorovala žádné nežádoucí účinky tohoto očkování. Abych pochopila, že očkování opravdu není jenom včelička s teplotkou, musela jsem se přesvědčit sama „pokusem“ na své dceři. Když jí bylo 3,5 let, rozhodla jsem se ji nechat naočkovat proti klíšťové encefalitidě. Dcera byla v době očkování naprosto zdravá a očkování proběhlo v měsíci červnu, když už i ve školce nebývá častá nemocnost dětí. Následující noc však dcera velmi zvracela, bolelo ji bříško a nebyla schopná se ani trochu napít, aniž by šlo zase vše z žaludku ven. Ráno si stále stěžovala na bolest bříška, a tak jsme vyrazily k dětské lékařce. Sestra se nechala slyšet, že paní doktorka má dovolenou. Popsala jsem tedy události celé noci a rána a ptala se sestry, zda by to mohlo souviset s očkováním. Ta odvětila, že si to nemyslí, že půjde o střevní parazity a provedla dceři stěry. Týden minul a dcera si pořád stěžovala na časté bolení bříška a trpěla nechutenstvím. Vydaly jsme se tedy k paní doktorce znovu. Tentokrát jsme již lékařku zastihly. Výsledky na střevní parazity dopadly negativně, proto jsem se znovu ptala, tentokrát dětské lékařky, zda tyto problémy mohou souviset s očkováním. Aniž by nás paní doktorka pozvala dál do ordinace a dceru vyšetřila, řekla mi mezi dveřmi, že souvislost s očkováním nevidí. Šly jsme tedy domů s nepořízenou, bez diagnózy a bez medikace. Naštěstí tento stav trval u dcery už jen další týden a problémy pak samy odezněly. Jaké však pro mne bylo překvapení, když jsem si vyhledala příbalovou informaci dané vakcíny a začetla se do nežádoucích účinků, kde bylo mimojiné uvedeno „nevolnost“. Od této chvíle se začal náš život měnit … najednou jsem si začala uvědomovat, jak bezmezně jsem důvěřovala očkování a ani na chvíli nepojala podezření, že zdravotní komplikace, které nastaly již po prvním očkovaní inaktivovanými vakcínami, by mohly naznačovat, že s tím očkováním to není tak růžové. Vrátím se tedy do doby, kdy měla dcera 13 týdnů a šly jsme na první očkování Hexa vakcínou. Vzpomínám si, jak se mě paní doktorka zeptala, jestli dáme i Synflorix. Vzhledem k tomu, že jsem o očkování neměla absolutně žádné povědomí (nevěděla jsem ani proti čemu se očkuje), pokrčila jsem rameny a odvětila, že tomu nerozumím. Více se mnou paní doktorka nekomunikovala, zřejmě to byl pro ní jasný pokyn k očkování. Tak se tedy opět stalo, že bez mého INFORMOVANÉHO souhlasu sestřička naočkovala malou Hexou i Synflorixem, do každé nožky jedna včelka. Večer jsem chtěla dcerku okoupat a dát ji spát, protože byla velice mrzutá a uplakaná. Když jsem jí svlékla, zjistila jsem, že má obě nožičky celé oteklé, prstíky měla jako bambule. Rychle jsem tedy spěchala na dětskou pohotovost, kde mi lékař oznámil, že není pediatr a pouze zaskakuje a tudíž že neví, zda otok vznikl z očkování. Lékař nám předepsal nějaké léky a tím to opět skončilo. Léky zabraly dobře a za dva dny byly otoky pryč. Před dalším očkováním jsem již nachystané zdravotní sestře oznámila, že měla dcera po očkování oteklé celé nožky. Nato odpověděla, že to je normální a ve vteřině dcera dostala další dvě včeličky. Poté jsem dceru neustále kontrolovala a naštěstí žádné otoky se již nekonaly. Bohužel se však konaly jiné zdravotní komplikace, které vzhledem k časové souvislosti, mohly a zřejmě také byly zapříčiněny očkováním. Dva dny po tomto druhém očkování (dle záznamů, které jsem si vedla) se moje dítě naprosto změnilo. Z děťátka, které nemělo problém usnout a klidně spát u zapnuté televize, které spinkalo klidně i přes štěkot našeho psa nebo přes mluvení neávštěvy, měla najednou obrovské problémy se spaním. Tato změna se neodehrávala plíživě, udála se naráz, ze dne na den. Od té doby musela mít dcera u spaní hrobové ticho. Pamatuji si, jak mne všichni poučovali, že jsem naučila dceru na ticho a teď si stěžuji. Přišlo mi to od všech hodně nefér, neboť jsem dceru na ticho opravdu nikdy neučila. Uspávání a spaní venku v kočárku byl nadliský výkon, jakmile někdo prošel kolem nás, projelo auto nebo někdo promluvil na protějším chodníku, dcera byla hned vzhůru. Tento stav trval asi rok a půl. Když měla dcera 9. měsíců, dostala jsem se s ní na neurologii, kde mi (bez jakéhokoli upozornění z mé strany) lékařka oznámila, že je dcera nadměrně lekavá a dostala tedy nějaké vitamíny. Pochopila jsem konečně, proč má dcerka problém s jakýmkoli hlukem. Pravidelné podávání vitamínu však nemělo na její lekavost vliv. Dost zvláštní je i fakt, že první tři měsíce před očkováním má kojená dcerka přibírala cca 1000g měsičně. Od 4. měsíce věku šly měsiční příbytky na váze rapidně dolů, obvykle přibrala jenom 200g a v roce vážila pouhých 7,6kg. Později začla být sledována na endokrinologii, kde vyloučili genetickou vadu, alergie a celiakii.Změnila jsem dětskou lékařku a očkovat již nebudu. Nová paní doktorka se mnou sice nesouhlasí, ale nesouhlasí bez emocí a vyhrožování. Také ona je přesvědčená, že vakcína za dvoutýdenní zdravotní problémy mé dcery nemůže, údajně již byla nemocná v době očkování. Já jsem přesvědčena o opaku, jelikož dcera ve školce pochytala vždy všechno možné, paragrafy jsem měla i 2x za měsíc, nikdy, ani před nástupem do školky, však neměla stejné nebo podobné problémy jako po očkování (zvracení, bolení bříška, či průjmy). Nedávno jsem si to mohla znovu ověřit, když ve školce vypukla jakási nákaza provázená průjmy a zvracením, kdy se nakazila nejen většina dětí, ale i personál školky. Moje dcera byla po celou tu dobu naprosto zdravá.Shrnutí... Kdybych se nezačala o očkování sama zajímat, lékařka by klidně mou dceru za dva týdny očkovala další dávkou proti klíšťové encefalitidě. Co by se stalo po druhé dávce (když první způsobila dvoutýdenní zdrav. komplikace), ví jenom Bůh.. Lékařka, ač je považovaná širokou veřejností za skvělou dětskou lékařku, absolutně přehlížela nežádoucí účinky po očkování, popírala souvislost a situaci nijak neřešila. Zjistila jsem, že kompletní otok dolních končetin není ani zaznamenán ve zdravotní dokumentaci. Informovaný souhlas lékařům absolutně nic neříká, o hlášení nežádoucích účinků na SÚKL ani nemluvě. Mám pochopitelnou a odůvodněnou obavu dále očkovat a díky nastaveným pravidlům teď moje dcera nepojede s dětmi na tábor nebo školu v přírodě. Jak mohu věřit v takový systém, kde právo všech je nadřazeno právu jedince?
|
Zdroj: |
Země: |
